Letní tábor Travná 2017

Video

Příběh hrdinů

Stejně jako každý rok tak i letos jsme svoji 10-ti denní výpravu zahájili na hlavním nádraží v Olomouci. Rozloučili jsme se s rodiči a hurá do Travné! Převzali si nás instruktoři, kteří s námi byli po zbytek celého tábora, nasedli jsme na vlak a jeli jsme. Ve vlaku si pro nás instruktoři připravili hru, že jsme každý dostali na lístečku nějaké slovo a museli jsme zjistili od ostatních to jejich slovo. Slova ostatních jsme získali tak, že nám to museli napsat prstem na ruku a my jsme museli uhodnout, co napsali. Když jsme měli všechna slova tak jsme odevzdali lísteček a mohli jsme si vybrat chatku, ve které chceme spát. Po dlouhé cestě vlakem a autobusem  jsme konečně v dálce zahlédli faru a osm chatek což pro nás znamenalo, že už jsme konečně na místě! Šli jsme se ubytovat a vybalit si. Potom následovala večeře a pak hurá do spacáku.

Další den ráno naštěstí nebylo bodování chatek (a za to jsme všem opravdu vděčni) :D Následovalo představení ve kterém jsme se dozvěděli, co bude cílem tábora a jaké bude téma. Letošní téma bylo super! Byly to STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI. Zahráli jsme si nějaké seznamovací hry a pak konečně nastalo rozdělení do skupinek. Instruktoři si nás volali po jednom a dali nám na výběr ze tří obálek, které rozhodovali, s kým budeme celý tábor tvořit tým. Byly tři týmy: modří, červení a žlutí. Každý tým si vybral svého patrona. Týmy se značily barevnými šátky s nápisem Travná, které jsme museli nosit na každý nástup a program. Když někdo z týmu neměl šátek odnesli to i všichni ostatní a museli dřepovat. Dřepovat se muselo i když někdo přišel na nástup později a nebo řekl něco nevhodného.

Každý den jsme hráli hry na téma příběhu jednoho boha z olympu. Ten tým který vyhrál, dostal dva body přízně bohů. Tým který prohrál dostal jednu manu. Mana byla modrý kamínek, pomocí kterého si daný tým mohl do hry přivolat na pomoc některého z bohů.  Na nástěnce bylo zaznačeno jak na tom jsou týmy. Vždy se tam připisovaly body, které tým za cely den získal.  Tým který měl nejvíce bodů mohl na konci tábora vyrazit na dvoudenní výlet jako první, ale k tomu se dostaneme ještě později.

Instruktoři nám řekli, že si musíme hlídat oheň a tak byly každý večer rozděleny hlídky, podle toho, který tým měl službu. Každý večer jsme měli s týmem povídání o tom, co se nám ten den líbilo a co ne, jestl nám chutnalo a tak.

Na táboře jsme měli i Olympijské hry, které probíhály stejně jako jiné olympijské hry. Samozřejmě se zapaloval i oheň.  Pro větší byl potom nachystaný zavod. Tento závod byl běhací. Běželo se do kopce. Pak přes louku, po cestě, přes bažiny (ze kterých nebylo úniku) a potokem. Zapomněla jsem dodat že se to běželo asi ve 120°C takže celkem fuška.

Po celou dobu tábora jsme měli možnost spát venku, čeho jsme skoro všichni využili, ale pro jistotu byl ještě před dvoudenním výletem pořádán „nácvik na spaní venku”. Všichni jsme si sbalili spacák a karimatku a šli jsme na louku nad táborem. Tam jsme si nachystali spaní a udělali jsme si oheň. Kolem ohně jsme utvořili kroužek, ve kterém jsme měli možnost říct, co se nám nelíbí a co bysme na tomto táboře změnili. Když jsme už všichni řekli to, co jsme měli na srdci, poslechli jsme si jeden příběh a konečně jsme si mohli po dlouhém a náročném dni zalézt do spacáků. Nebyli jsme tam ale dlouho. Vzbudili nás petardy a někteří zjistili, že vedle sebe nemají svého drahého kamaráda! Když jsme usoudili, že je někdo unesl, nebyl už na nic čas a museli jsme jim běžet na pomoc. Šli jsme lesem, ostružiním, větvemi a stále byly slyšet jen zoufalé výkřiky: „Pomóóóc, Pomóóóóóóc!“ …vplížili jsme se do tábora a viděli jsme naše kamarády úvazané u stromu! Neváhali jsme a běželi je rychle rozvázat. Šlo to těžko ale nakonec vyvázli všichni bez sebemenšího zranění (snad).

Potom už jsme celou noc spali klidně až nás asi v 7:30 vzbudila krásná písnička a nádherný zvuk – BUDÍČEK!! A to znamenalo, že za patnáct minut bude R O Z C V I Č K A (jako každý den) ale dnes nebylaaaa! Byli jsme opravdu šťastní a věděli jsme že instruktoři mají srdce a nenutí nás ještě po té noční akci běhat a cvičit. A pak to byl den jako každý jiný: snídaně, úklid, bodování, hry, oběd, odpolední klid, hry, svačina, hry, večeře, oheň!

A teď už konečně dvoudeňák. Dvoudeňák je výlet, který trvá dva dny (kdyby někdo nechápal:D) a bývá každý rok. Tady jde asi hlavně o rychlost protože ten tým který bude na místě první je vítěz.     Takže jsme si šli zabalit potřebné věci a potom byl nástup. Na nástupu jsme se dozvěděli, který tým má nejvíc bodů a který tým bude vyrážet první. Letos to bylo ale trošku jinak. Tým, který měl nejvíce bodu výrážel první hrát hru, ve které jsme dostali indicie, co bude cíl naší dvou

denní výpravy. Když jsme měli všechno splněno, mohli jsme vyrazit. Cíl byl až na Borůvkové hoře. Cestou jsme museli plnit různé úkoly. Např. učení se textu na zpaměť, přenést balónek na kroužku pomoci provazů a nebo prolezt dírami z provazu. Poslední ukol byl dotknout se draka a získat zlaté rouno. To se nám všem povedlo na 1. A pak už následovala jenom ta cílová rovinka (která byla trošičku do kopce :D). Když jsme  došli na Borůvkovou horu, rozložili jsme si karimatky, spacáky a dali jsme si ještě jeden výšlap na samotnou rozhlednu. Večer nechyběl ani oheň (ale v grilu) na kterém nám patroni našich skupinek udělali špekáčky. Pak bylo ještě hodně výletů do borůvčí na záchod a bylo poznat kdo byl na záchodě…(kdo byl na záchodě přišel s úplně fialovou pusou). Ranní rozcvička byla opět výšlap na rozhlednu. Pak jsme si zabalili, nasbírali pár borůvek a honem do tábora. Cesta byla dlouhá, ale určitě byla o hodně lepší než cesta tam, která byla pořád do kopce.

Když jsme došli do tábora, čekalo na nás překvapení. Véééliká hostina, na které nechybělo předávání diplomů a gratulace všech bohů a bohyň. A pak jsme se konečně mohli nadlábnout. Byly tam vynikající lívanečky a hotdogy. Všechno tam bylo úplně mega super nejlepší! Měli jsme možnost vytančit to všechno na diskotéce, která byla taky super! A pak zase (dobrovolné) spaní venku.

A ještě pořadí: do čela se dostal tým červených, ale žlutý tým ho rychle doháněl. Tým modrých byl sice trochu pozadu, ale jim to nevadilo a všichni si to spolu užili.

Další den byl strašný, nudný, hnusný. Myslím že se skoro nikomu nelíbil. Museli jsme si všechno sbalit, uklidit, a loučit se s táborem. :( ani tradiční focení před kostelem nemohlo chybět. Kufry byly sbalené, chatky uklizené a už nechybělo nic co by jsme měli ještě udelat před odjezdem snad jen děkovačka všem, kteří se na táboře podíleli. A cesta vlakem domů a loučení a loučení…

Tento tábor byl super a my jsme si ho moooooc užili. Děkujeme všem co nám vařili ta vynikající jídla, díky kterým jsme se pomalu ani nedostali do chatky (ale vždy jsme se tam nějak dokutáleli), všem kteří nás zásobovali jídlem a posílali naše pohledy a dopisy, z

dravotnici, která nás vždy uzdravila vytáhla nám všechna klíšťata ….a hlavně všem instruktorům a vedoucímu, bez kterých by se tento tábor neobešel…..byli jste nejlepší!                       D Ě K U J E M E <3 (a moc se těšíme na další)

Amálka Králíčková & Natálka Zendulková & Adélka Machalková